K půlnočnímu srazu dcer a synů temnoty
2. 2. 2011
Já, ten, kdo noc už dávno dobře znal,
vyšel jsem v dešti - v dešti zpět se vlek...
Nahlíd jsem do nejpustších uliček,
minul jsem na obchůzce strážníka
a sklopil oči, nic jsem neprořek.
V nadzemské výši se tu vypínal
světelný ciferník, jak znamení
že čes svým krokem něco dal i vzal
Já s nocí dávno důvěrně se znal.
DRUHÁ:
Jiskrné měsíční světlo,
tajemství zemských hlubin,
sílo vodního proudu,
žáre žhnoucího plamene,
Nyktiným jménem vás voláme!
V konec zla,
nápravu křivd,
návrat k čistotě,
touhu po pravdě
v Niktině jmémě věříme!
O kočičí zrak,
delfíní sluch,
a tajemnoust fénixe
Niktiným jménem žádáme,
abychom byli požehnáni!
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
